Včera, tedy 13.2.2012, proběhla na půdě Senátu PSP ČR konference "Národní park Šumava - produkt nebo oběť doby?"

14.02.2012 09:14

Mezi přednášejícími byli například Hubert Demmelbauer, předseda Občanského hnutí pro ochranu Bavorského lesa, Prof. Ing. Jan Čermák, CSc z  Mendelovy univerzity v Brně, PhDr. Ivan Fišera, sociolog, PhDr. Jan Stráský, ředitel Národního parku Šumava, RNDr. Jan Zahradník, pedagog, Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., ředitel VÚLHM Strnady, Ing. Karel Simon, soudní znalec v oboru ŽP, MUDr. Jitka Marková, lékařka, Prof. PhDr. Pavel Kalina, CSc., ČVUT.

Zazněla již známá fakta o vzniku Národního parku Šumava, o vývoji kůrovcových těžeb, o bezzásahovosti i o politických rozhodnutích o NPŠ.

Kromě toho však bylo zajímavé například seznámení s výší dotací na výzkumnou činnost na území NPŠ, zejména v porovnání s dotacemi na vzdělání, jak informovala MUDr. Marková. Za období 2003 -2011 čerpala Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity na výzkum z národních zdrojů 1,3,miliardy Kč, Bilogocké centrum ČB (založené až v roce 2006) téměř 2 milardy Kč. Naproti tomu Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity za stejné období 2003-2011 získala na dotacích pouze 30 milionů Kč. Je normální že stát finančně podporuje úzkou skupinu vědců na úkor výuky a výchovy mladé generece? Vždyť výše grantů, které získala profesorka Šantrůčková (225 milionů Kč) je téměř desetinásobkem částky, kterou získlala za stejné období celá Pedagogická fakulta. I další vědci v pořadí násobně předstihují dotace na vzdělávání mladých: Profesor Kindlmann 89 mil. Kč, docent Vrška 62 mil.Kč, Jakub Hruška 16 mil.Kč, Jiří Kropáček 15 mil.Kč. Asi to není náhoda, že tito vědci tak zarputile hájí vytvoření divočiny na Šumavě.

Prof. Pavel Kalina se ve svém referátu dotkl historie národních parků ve světě a zamyslel se nad slovem "národní". Jako historik umění a architektury vyjádřil údiv nad nihilismem, s jakým se někteří zastánci "nezasahování" dokázali při debatách vyjádřit o zcela reálném kulturním odkazu, který se na Šumavě nachází. Zaniklé sklárny by nikdy neměly zarůst nově vytvořeným pralesem, k tématu parku mají co mluvit archeologové, antropologové, historikové architektury a urbanismu. Mediální zjednodušení debaty bylo zřejmě účelově vypracované samotnými "(přírodo)vědci", kteří zcela ignorují jiný, než svůj vlastní, úzce specializovaný pohled.

Během konference bylo několikrát konstatováno, že veřejnost nemá všechny informace. Informace jí předkládané veřejnoprávními médii jsou zpravidla jednostranné a zkreslené. Otázky, které jsou předkládány při "zjišťování názoru veřejnosti" jsou tendenční. Vždyť je přece rozdíl ptáme-li se "Chcete aby se na Šumavě kácelo dřevo v nejcenějších zónách?" nebo "Chcete Šumavu zelenou nebo uschlou bez stromů?"

V samém závěru konference došlo na diskusi, při které vystoupil i člen Strany Zelených z Plzně, který podpořil kroky současného vedení Národního parku Šumava při likvidaci kůrovcové kalamity.

Profesor Kalina ve svém referátu vyzval k možnému řešení: Česká republika by měla na svém území zachovávat vlastní zákon o ochraně přírody, jež s vytvářením umělé divočiny nepočítá. Jistě však nejde jen o dodržování práva. Za celým problémem se rýsují obrysy mnohem závažnějšího sporu, a to je otázka dalšího směřování našeho politického systému. Nesmíme dopustit, aby se turisté z oken masových rezortů dívali na místo pseudovědeckého experimentování, chráněné protiprávně organizovanými nátlakovými skupinami, které si nárokují nadřazenost nad jasně vyjádřeným stanoviskem obyvatel. Místo konání referend by možná stačilo zajistit skutečnou nestrannost veřejných médií a dospět k meziskupinovému dialogu, který by pomohl znovu ustavit český politický národ jako myšlenkový horizont, v němž se odehrávají důležitá rozhodnutí. Budoucnost Šumavy neleží v dominanci jednoho názoru, ale ve slaďování různých zájmů. Pokud by k tomu nemělo dojít, pak bude třeba zvážit, do jaké míry může sám lid převzít zodpovědnost, která je mu dosud za sporných okolností upírána.

 

 

Naši přátelé

 

      

Kontakt


V Kasárnách 645
Volary
38451

+420 388 333 012
info@mlvolary.cz