sklárna Stögerhüte

Zmínka o této skelné huti je v urbáři panství Prachatice z roku 1585. Roku 1591 byl podle listu Viléma z Rožmberka z 18. ledna osvobozen majitel zrcadlové huti u Volar, Sigmund Štegar, od úmrtí a bylo mu přiznáno právo odběru dříví a právo pastvy vyhražené volarským. Po jeho smrti se vystřídala na huti řada majitelů a huť postupně upadala. V roce 1643 ji převzal volarský občan Ambroľ Stögbauer. V kronikách se dočteme, že v roce 1654 choval 1 koně, 12 volů, 11 krav, 26 kusů jalového dobytka, 20 ovcí a 6 prasat a platil 10 zlatých lesní činže.

Pro huť potřebný popel byl pálen v lesích panství neomezeně co do místa i doby pálení. V roce 1655 vykázal eggenberský hejtman Dětřich z Germersheimu každé huti zvláštní okrsek. Štegarově huti bylo přiděleno území mezi stezkou vedoucí z huti do Horní Sněžné a Pěkné v délce asi 3 míle a o šířce asi 1 míle za roční plat 1 kopy groąů míšeňských. Popel byl povolen pálit od sv. Havla (16. října) do sv. Jana Křtitele (24.června), aby rozmanitá vzácná vysoká zvěř zdržující se v těchto lesích plašena nebyla.

V roce 1860 byly k návrhu lesmistra Tunkla zvýšeny na Vimpersku a Krumlovsku platy z hutí. Stögbauerovi byl vyměřen z huti plat 60 zl. ročně a kromě toho předepsán ročně plat 1 zl. z každého kusu dobytka s výjimkou jalového dobytka a koní. Uvedený plat byl posléze zrušen, když Stögbauer prokázal, že huť užívá pastvu z titulu práv městečka Volary. V té době začal Stögbauer vyrábět zrcadlové sklo, které mělo odbyt do Norimberka, Pasova, Hamburku a Benátek. Jednu třetinu popela potřebného k výrobě odebíral z píseckých lesů, protože tamní popel byl pro výrobu zrcadlového skla vhodnější.

Když přešlo panství Krumlov na Schwarzenbergy, bylo zjištěno, že Stögbauer v lesích špatně hospodaří a rozšiřuje svůj hutní obvod. Zeměměřič Svoboda proto změřil a ohraničil pozemky náležející k huti. Činže byla huťmistrovi zvýšena ze 60 na 70 zlatých ročně. V následující době se pak Stögbauer snažil rozšířit svůj hutní obvod. Byly mu přiděleny lesy, které patřily k zaniklé Mízavské huti.


V polovině 18. století dodávala huť sklo do knížecích skleníků ve Vídni, do Červeného dvora a do zámečku Bolarie v Krumlově. V roce 1778 žádá Stögbauer, aby mu bylo povoleno přenést huť na hranici panství Krumlov - Vimperk z důvodu, že nemá v blízkosti stávající hutě vhodné dříví k pálení popela. Bylo mu povoleno postavit huť na takzvaném Edelbachu (Elendbachu) dělícím obě panství. Huťmistr využil tohoto povolení pouze potud, že bral z nového okresu dříví a huť ponechal na původním místě. Když i na tomto místě bylo vhodné dříví vytěženo, byla huť po smrti Jana Michala Stögbauera zrušena.

Huťmistr Stögbauer zemřel v roce 1807 a s ním vymřel i rod známých volarských sklářů.

Dešťový radar

 

Naši přátelé

Kontakt


V Kasárnách 645
Volary
38451

+420 388 333 012
info@mlvolary.cz